ÚTĚKŮ OSEL:Dum spiro, spero.

valím prostorem

ulicí, hlučným vakuem

chodci bez tváří

opice, v kůži upíří

sem nepatřím

samoten stojím

v davu, chlípně zírajícím

mužů vendety

ženy mluví lásky věty

již nevěřím

kráčím vesmírem

po nocích, ukryt před bohem

smilnění lidstva

duše, jimž náleží pitva

snad dohořím

v posteli ležím

šero hlásí "tmu nevidím"

smrdutost zla

pachuť, v bohatství se zmohla

teď zajiskřím

vidím smutku tvář

děti, věčný byl útěkář

životem prošel

otec, zbabělosti osel