ZLOBA:Dum spiro, spero.

co vše člověk řekne v nenávisti

zloba přehluší zdraví smysl

jdou stranou všechny povinnosti

zle se ubírá naše mysl

 

jak člověk uklidnit se má,

když v tu chvíli nesnáší

v ten moment myslí jen na své já

a na ostatní se povznáší

 

je to kruté

druhé to strašně moc bolí

je to smutné

nikdy se to zcela nezahojí

 

kde berou se ty ošklivé řeči

v každém každičkém z nás

je to souboj s ostrými meči

a týká se každého z Vás

 

zamyslet se proto musíme ! ! !

zlobu vyhnat z těla bychom měli ! ! !

nenávist navždy zhasíme ! ! !

přece chceme jen,

 

aby se dobré věci děly . . . . .