v čekárně nabité
zastavil se čas
slyším tlukot srdcí
občas vzdech
ruce mám čisté
prohlížím je znovu
a zas
všichni podivně mlčí
je něco shnilého
v těchto zdech
do falešných útrob
nechci vkráčet více
však musel jsem
překročit bídy lávku
snad dají mi
sociální dávku
